Duopmostuollolágádus
Dieđut duopmostuollolágádusas
Duopmostuollolágádussii gullet duopmostuolut, Duopmostuollovirgedoaimmahat ja duopmárválljen- ja duopmárskuvlenlávdegottit.
Duopmostuolut juhkkojit almmolaš duopmostuoluide, hálddahusduopmostuoluide ja sierraduopmotuoluide. Almmolaš duopmostuolut leat gearretrievttit ja hoavvarievttit ja maid alimus riektedássin alimusriekti. Hálddahusduopmostuolut leat guvllolaš hálddahusrievttit ja Ålándda hálddahusduopmostuollu ja maid alimus riektedássin alimus hálddahusriekti. Sierraduopmostuolut leat márkanriekti, bargoduopmostuollu ja dáhkádusriekti.
Sorjjasmeahttun duopmárválljenlávdegoddi válmmaštallá ja dahká fásta duopmáriid virgái nammadeamis vuođuštallon evttohusa stáhtaráđđái dásseválddi presidentii ovdanbuktima várás.
Sorjjasmeahttun duopmárskuvlenlávdegotti bargun lea duopmostuoluid bargovehkii ordnejuvvon skuvlejumi plánen duopmostuollohárjehallamis dievasskuvlejupmái ovttasráđiid Duopmostuollovirgedoaimmahagain ja duopmostuoluiguin.
Duopmostuollovirgedoaimmahaga vuođđobargun lea fuolahit duopmostuollolágádusa guovddášhálddahusbargguin. Duopmostuollovirgedoaimmahat fuolaha das, ahte duopmostuolut sáhttet geavahit duopmoválddi alladásiin ja ahte duopmostuoluid hálddahus lea beaktilit ja vuogálaččat ordnejuvvon.
Hoavvarievttit
Hoavvarievtti váldobargu lea doaibmat nuppástusohcanduopmostuollun, dahjege gieđahallat iežas duopmobirii gullevaš gearretrivttiid čovdosiin bargojuvvon váidagiid ja guoddalusaid. Lassedieđuid gávnnat duopmostuoluid iežaset neahttasiidduin.
Gearretrievttit
Gearretrievttit gieđahallet rihkus-, riido- ja ohcamušáššiid. Muhtun áššiid gieđahallan, dego eanavuoigatvuohtaáššit dahje fitnodatsanerenmeannudeami guoski áššit, leat čohkkejuvvon dušše moatti gearretriektái. Lassedieđuid gávnnat duopmostuoluid iežaset neahttasiidduin.
Hálddahusrievttit
Váidagat, hálddahusriiddut ja vuollánahttimat, mat gieđahallojit hálddahusrievttis, leat juhkkojuvvon ášši šlája vuođul áššejoavkkuide, mat váldoosiin gieđahallojit buot hálddahusrivttiin. Muhtun áššejoavkkuin áššit gieđahallojit seamma sajis.
Lassedieđuid gávnnat duopmostuoluid iežaset neahttasiidduin.
Náittosearu ohcan
Náittosdili sáhttá burgit duopmostuoluid mearrádusain dahjege náittosearuin. Náittosearu sáhttá oažžut guđa mánotbaji guorahallanáiggi maŋŋá dahje dan maŋŋá, go beallelaččat leat ássan sierralágaid boatkkaheamet maŋimuš guokte jagi. Náittosearu gieđahallama áigge duopmostuollu ii dutkka náittosearroohcamuša siva.
Náittosearroohcamuš dahkkojuvvo MuDuopmostuollu-áššiiddikšunbálvalusas (OmaTuomioistuin-asiointipalvelu) juoppágoappá beallelačča ruoktogieldda gearretriektái.
Jos it sáhte geavahit MuDuopmostuollu -áššiiddikšunbálvalusa, galgá náittosearroohcamuša dahkat čálalaččat ovdamearkka dihte ohcanskoviin. Čálalaš ohcamuša sáhttá guođđit gearretrievtti kansliijai dahje sáddet gearretriektái poastta mielde dahje e-poastan.
Ohcamuša sáhttet dahkat beallelaččat ovttas dahje sierra. Jos dušše nubbi beallelaš lea ohccin, gearretriekti addá ohcamuša diehtun nuppi beallelažžii ja várre sutnje dilálašvuođa cealkit čálalaččat iežas oainnu ohcamušas.
Maiddái registrerejuvvon párragaskavuođa sáhttá burgit gearretrievtti mearrádusain. Registrerejuvvon párragaskavuođa burgimii heivehuvvojit seamma njuolggadusat go náittoserrui.
Náittosearroohcamušskovvi
Oza náittosearu náittosearroohcamuš-skoviin. Seamma skoviin sáhtát ohcat maiddái registrerejuvvon párragaskavuođa burgima.
Sáhtát ohcat náittosearu skoviin okto dahje ovttas du beallelaččain. Náittosearru ohccojuvvo guđa mánotbaji guorahallanáiggi vuođul guovtti muttus:
Go doaimmaheahppi náittosearroohcamuša gearretriektái vuosttas háve, guorahallanáigi álgá.
Go guorahallanáigi lea gollan, sáhttibeahtti ohcat náittosearu dubmema, nu ahte doaimmaheahppi ođđa skovi gearretriektái. Ohcabeahtti náittosearu dubmema ovdalgo lea gollan jahki guorahallanáiggi álgimis. Muđui náittosearru healbá.
Jos leahppi ássan sierralágaid boatkkaheamet unnimustá guokte jagi, sáhttibeahtti ohcat náittosearu dalán almmá guorahallanáiggi haga.
Náittosearu ohcan máksá vuosttas muttus 240 euro ja nuppi muttus 115 euro.
Dárkkis ovdal skovi doaimmaheami, ahte
- ohcamušas lea guktuid oassebeliid heagga- ja oktavuohtadieđut
- leat válljen ohcamuša rivttes muttu.
Náittosearroohcamušskovvi (suomagillii)
Jos háliidat evttohit máná fuolaheami, ássama, deaivvadanvuoigatvuođa dahje ealiheami guoski gáibádusaid, lavtte ohcamuššii Máná guoski gáibádusat -skovi (suomagillii).
Avioeron kirjalliseen hakemukseen liittyvät lomakkeet ja ohjeet
Skovi doaimmahandieđut
Doaimmat skovi iežat ruoktobáikki gearretriektái. Sáhtát doaimmahit dan poastta mielde, e-poasttain, fáksain, Suomi.fi-dieđuiguin dahje dan láhkai, ahte doalvvut dan báikki ala.
Loga eanet
Lahkonangielddusáššit
Lahkonangielddus dárkkuha, ahte olbmo heakka, dearvvasvuođa, friijavuođa dahje ráfi suddjema dihte sáhttá gean nu eará olbmo gieldit váldimis sutnje oktavuođa. Lahkonangielddus ohccojuvvo juogo bolesis dahje njuolga gearretrievttis, čálalaččat dahje njálmmálaččat.
Duhtameahttunvuođa almmuhus
Gearretrievtti dupmui dahje mearrádussii duhtameahttun áššáiosolaš sáhttá ohcat čovdosii nuppástusa, jos dat ii muhtun dáhpáhusas leat sierra gildojuvvon. Nuppástusohcci galgá vuos almmuhit duhtameahttunvuođa gearretriektái vahku siste čovdosis.
Vealgeordnestallanáššit
Váttis vealgeváttisvuođaide gártan olmmoš sáhttá vealgeordnestallama vehkiin dikšut ekonomalaččat áššiidis ortnegii.
Stevnnetohcamuš riidduhis vealgunáššis
Álbmotlahtut ja fitnodagat sáhttet sáddet riidduhis velggiid guoski stevnnetohcamušaidis gearretriektái neahta bokte riektehálddahusa elektrovnnalaš áššiiddikšunbálvalusas.
Velgojeaddjin gearretrievttis
Áššečuoččuheaddjin riidduhis vealgunáššis
Riidduhis vealgeoažžumiid ja eará summáralaš riidoáššiid bálvalusa bokte áššečuoččuheaddji (dávjá velgojeaddji) sáhttá doaimmahit stevnnetohcamuša gearretrievtti gieđahallamii, čuovvut stevnnetohcamuša gieđahallama gearretrievttis, ohcat iežas čovdosa bálvalusa bokte ja sirdit dan loahpas bággobearramii.
Bálvalusa bokte sáhttá dahkat ohcamušaid, main lea okta áššečuoččuheaddji (velgojeaddji) ja okta dahje máŋga vástideaddji (velggolaš). Ohcamušas sáddejuvvo rehket, go gearretriekti lea čoavdán ášši.
Riidduhis vealgunáššit ja eará summáralaš riidoáššit gieđahallojit ovcci gearretrievttis, mat leat Ålándda, Helssega, Nuorta-Uusimaa, Kymenlaakso, Lappi, Oulu, Pirkanmaa, Nuortabađaeatnama ja Varsinais-Suomi gearretrievttit.
Bargga ná
Doaimmat stevnnetohcamuša gearretrievtti gieđahallamii.
Geasa ja maiguin eavttuiguin
Áššečuoččuheaddji ii sáhte dahkat ohcamuša gearretriektái, jos sutnje lea juo addojuvvon árabut áššis riido- dahje rihkusbeali duopmu. Bággobearramii sirdáseapmi áššiiddikšunbálvalusas lihkostuvvá dušše áššiiddikšunbálvalusa bokte ohccojuvvon ja gearretrievtti čoavdin áššiin.
Eiseváldemearrádusas váidin hálddahusriektái
Áššáiosolaš sáhttá ohcat nuppástusa eiseválddi mearrádussii, jos mearrádussii lea vejolaš lága mielde ohcat nuppástusa.
Áššáiosolaš lea olmmoš dahje organisašuvdna, geasa eiseválddi mearrádus čuohcá dahje geasa dat njuolga váikkuha. Gieldda mearrádusbargamis nuppástusa mearrádussii sáhttet ohcat maiddái earret eará buot gieldda olbmot.
Eiseválddi mearrádusas sáhttá dávjá bargat váidaga njuolga hálddahusriektái. Muhtun áššiin galgá goittotge vuos gáibidit mearrádusa njulgema mearrádusa bargan eiseválddis.
Ovdamearkka dihte vearroáššiin, gieldda áššiin ja iešguđetlágan mávssuid guoski áššiin galgá bargat vuigengáibádusa vuos. Eiseválddi mearrádusas sáhttá dávjá bargat váidaga njuolga hálddahusriektái.
Eiseválddi mearrádussii laktojuvvon nuppástusohcama guoski rávvagis dahjege váidinčujuhusas muitaluvvo, mo mearrádussii galgá ohcat nuppástusa.
Hálddahus- ja sierraduopmostuoluid áššiiddikšunbálvalus
Hálddahus- ja sierraduopmostuoluid áššiiddikšunbálvalus lea diehtodorvvolaš vuohki priváhta olbmui, fitnodagaide ja servošiidda dikšut áššiid hálddahus- ja sierraduopmostuoluiguin. Bálvalusa geavahus gáibida nana identitehta duođašteami.
Bálvalusa bokte sáhttá doaimmahit dan duopmostullui, man lea válljen, ovdamearkka dihte váidaga dahje ohcamuša ja čilgehusaid ja vástidit gullanbivdagii, man duopmostuollu lea sádden. Duopmostuollu sáhttá sáddet mearrádusa, gullanbivdagiid ja eará dokumeanttaid áššiiddikšunbálvalusa bokte.
Mo barggan váidaga hálddahusriektái?
Váidaga hálddahusriektái galgá álo bargat čálalaččat.
Sáhtát ráhkadit váiddagirjji ieš dahje geavahit dan ráhkadeapmái veahki. Sáhtát maiddái fápmudit áššeolbmo bargat váidaga du beales.
Áššeolmmoš galgá laktit váidagii váldegirjji, man don leat vuolláičállán. Váldegirjji ii dárbbaš, jos du veahkki lea ášševuoddji, almmolaš vuoigatvuođaveahkki dahje lobi ožžon diggevehkiin addojuvvon lágas dárkkuhuvvon nu gohčoduvvon lohpeláhkaolmmoš.
Mii váidagis galgá leat?
Du váidda sáhttá leat friijahápmásaš. Das galgá goittotge álo almmuhit:
- Man mearrádusa du váidda guoská
- Maid osiin ozat mearrádussii nuppástusa ja maid gáibidat nuppástuvvot
- Vuođuštusat, maiguin gáibidat mearrádussii nuppástusa
- Jos mearrádus ii čuoza dutnje, almmut, masa du váidinvuoigatvuohta áššis vuođđuduvvá
- Du namma, vuolláičálus, ruoktogielda ja oktavuohtadieđut. Elektrovnnalaččat bargojuvvon váidaga ii dárbbaš vuolláičállit.
- Du persovdnadovddaldat dahje fitnodat- ja searvvušdovddaldat
- Proseassačujuhus (omd. e-poastačujuhus), masa riektegeavvamii laktáseaddji oktavuođaváldimat ja mearrádus sáddejuvvo
Maid áššebáhpáriid váidagii galgá laktit?
Lavtte iežat váidagii čuovvovaš áššebáhpáriid guđege iežas fiilan:
- Mearrádus, masa ozat nuppástusa váidinčujuhusaiguin, álgovuolggalažžan dahje kopiijan
- Diehtu das, goas mearrádus lea addojuvvon dutnje diehtun, ovdamearkka dihte kopiija oažžunduođaštusas dahje eará čilgehus váidináiggi álgimis
- Áššebáhpárat, maidda doarjalat iežat váidagis, jos it leat doaimmahan daid juo árabut mearrádusa bargan eiseváldái.
Doaimmat áššebáhpáriid millosepmosit PDF-fiilan. Nammat áššebáhpára čielgasit nu, ahte namma govvida nu bures go vejolaš áššebáhpára sisdoalu.
Mo váidda doaimmahuvvo hálddahusriektái?
Váidaga gánneha álo ovdasajis doaimmahit hálddahusriektái hálddahus- ja sierraduopmostuoluid elektrovnnalaš áššiiddikšunbálvalusas.
Elektrovnnalaš áššiiddikšunbálvalus lea diehtodorvvolaš vuohki doaimmahit čiegusin oaivvilduvvon ja hearkkes áššebáhpáriid. Áššiiddikšunbálvalussii čálihuvvo sisa báŋkodovddaldagain, mobiilasihkkarastimiin dahje sihkkarastinkoarttain.
Jos it sáhte geavahit elektrovnnalaš áššiiddikšunbálvalusa, sáhtát doaimmahit iežat váidaga maiddái e-poasttain, reivviin dahje nu, ahte buvttát váidaga persovnnalaččat dahje áššeolbmo bokte hálddahusrievtti girjenkantuvrii.
Jos du váidda sisttisdoallá čiegusin oaivvilduvvon dahje hearkkes áššebáhpáriid, mii ávžžuhit geavahit hálddahus- ja sierraduopmostuoluid elektrovnnalaš áššiiddikšunbálvalusa dahje vuoigatvuohtaministeriija dorvopoastta.
Eiseválddi mearrádussii laktojuvvon váiddačujuhusas muitaluvvo, man hálddahusriektái váidaga galgá doaimmahit.
Goassážii váidaga galgá doaimmahit?
Váidináigi nappo mearreáigi váidaga dahkamii čielgá eiseválddi mearrádussii laktojuvvon váiddačujuhusas. Váiddaáššebáhpárat, mat doaimmahuvvojit elektrovnnalaččat (áššiiddikšunbálvalus dahje elektrovnnalašpoasta), galget joavdat eiseváldái váidináiggi maŋimus beaivvi áigge. Váiddaáššebáhpárat, mat dolvojuvvojit dahje doaimmahuvvojit reiven hálddahusrievtti girjenkantuvrii, galget joavdat eiseváldái váidináiggi maŋimus beaivve maŋimustá dii 16.15.
Váiddagirjji mildosiiguin galgá doaimmahit hálddahusriektái ásahuvvon mearreáiggi siste, vai hálddahusriekti sáhttá dutkat váidaga. Jus váidináiggi maŋimus beaivi lea bassebeaivi, váidaga sáhttá doaimmahit vel čuovvovaš árgabeaivve.
Sáddejeaddji galgá fuolahit das ahte váiddagirji joavdá áiggil. Áššiiddikšunbálvalusas lea álki sihkkarastit dan, ahte sádden lea vurkejuvvon vuogádahkii. Doaimmahatelektrovnnalašpostii boahtán poasttas sáddejuvvo automáhtalaš vuostáiváldinnannehus. Amma lihkká fuomášat, ahte automáhtalaš vuostáiváldinnannehusain sáhttet leat teknihkalaš ádjáneamit.
Váidináiggi nohkama maŋŋá johtui biddjon váidda guđđojuvvo dutkkakeahttá.
Lassedieđut mávssuin
Hálddahusrievtti mearrádusain sáhttit bearrat stáhtaráđi nannen riektegeavvanmávssu, man sturrodat lea 310 euro. Oassi áššejoavkkuin, mat gieđahallojuvvojit hálddahusrievttis, leat lihkká nuvttá. Máksu ii mearriduvvo maiddái dalle, jus hálddahusriekti rievdada váidinvuloš mearrádusa nuppástusohcci buorrin.